Úterý

Úterý si zaslouží více pozornosti ke své současnosti i k minulosti, proto se k němu ještě jednou vrátím.

 Úterý najdeme mezi Plzní, Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi. Dnes Úterý obývá přibližně 300 obyvatel, přibližně polovina domů slouží jako rekreační objekty.

Církevní stavby, barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele a barokní hřbitovní kostel sv. Václava připomínají, že původně katolická obec přijala husitské myšlenky a víru, přestože byla husity pleněna i v roce 1421, kdy obcí táhl Žižka. Na kostelní věži se místo kříže objevuje husitský kalich.

Šlechta a katolická církev musely po skončení husitských válek vyvinout velké úsilí, aby navrátily obyvatelstvo pod křídla katolické církve. Krásné jsou některé způsoby, které k tomu použily, obyvatelstvo vlastně uplácely.

V roce 1439 udílí tepelský opat Racek Úterý městská práva - právo dědické (nejvíce ceněné) a právo volného nakládání se svým majetkem, právo používání velké i malé pečeti a právo vedení městských knih. Jedná se o privilegia velice vzácná, Úterý staví na roveň podstatně větším městům. Opat si od svého kroku sliboval návrat úterských kališníků ke katolicismu, toho se však nedočkal. Další opat, Václav, proto městu udělil ještě právo vařit pivo a pálit kořalku a slíbil zmírnění roboty. Ani on neuspěl, i když úterští mohli pít dosytnosti, asi se nikdy neopili tak, aby víru změnili.