Obec Hůrky
12. 8. 2009 • Autor Ivana Tošovská • Kategories Výlety a cestování
aneb opravdu víme, co je těžký život?
Luboš Reitinger ještě donedávna bydlel v Praze. Svojí důvěřivostí přišel o byt a musel hledat nové bydliště i práci. Otevřel si drogérii v Nové Bystřici ve snaze rozumně se uživit. V Jižních Čechách se často potkáte s výrazem náplava, který místní používají pro přistěhovalce. Byl náplavou a tu tady nemají rádi, opakovaně slyšel, bereš našim lidem práci. Přestože má kvalitní zboží a rozumné ceny, nechodí k němu nakupovat. Drogérii a parfumérii zavřel po šesti měsících živoření.
Zásoby převezl do svého domu v obci Hůrky, jehož část upravil na hospodu, prodejnu základních potravin a drogérii, neboť doufal, že alespoň část zboží ještě udá.
Do jeho hospůdky mě zavedla žízeň. Přivítal mě usměvavý hospodský, který nekouří a nepije alkohol, žízeň zahání mlékem, což považuji za naprostou raritu. U mého piva a jeho mléka mi vyprávěl svůj životní příběh a osvětlil i ekonomiku provozu jeho „podniku“.
Je opět náplavou, místní k němu přijdou výjimečně, spíše tehdy, když je druhá hospoda zavřená. Z drogérie zatím prodal čtvery vložky, dvě zubní pasty a jedno mýdlo. Průměrná tržba (zahrnuje i narvané Vánoce a Silvestr, kam si jídlo a většinu pití místní stejně donesou své) činí 800,-Kč za den. Marže je 40%, z ní musí odečíst náklady na el.energii, vývoz septiku a další nezbytnosti provozu a zbude nepatrná částka, která podělená počtem jím odpracovaných hodin představuje hodinovou mzdu 8,-Kč!!! Loňskou snahu o vylepšení služeb v podobě nabídky několika druhů jídel označil za totální propadák. Neprodal ani jedno.
Nakoupili jsme spoustu věcí, které jsme nepotřebovali a obdrželi slova díků a diplom. Jen se bojím, že hospodského podobné štěstí dlouho nepotká. Až pojedete Českou Kanadou a uvidíte směrovku Hůrky, třeba si vzpomenete na moji vyprávěnku a zastavíte se v hospodě Na křižovatce. Hospodský bude mít radost.
Názory k článku