Botanica incognita 2

17. 2. 2010 • Autor Ivana Tošovská • Kategories Výlety a cestování

aneb maxihádanka na únor 2.díl

Botanica incognita, druhá část

Když dozraji, mám žlutou či červenou barvu. Hrby mi zůstávají.

Mě už jste pravděpodobně ochutnali.

Je mi zima, nemám plody. Když je mám, tak mají hruškovitý tvar, nejdříve zelenou barvu, která mi buď zůstane nebo se změní ve velmi tmavou, až černou. V každém případě mám velkou pecku.

Mě znáte.

Já jsem koření na čtyři.

Když dozraji, mám opět tvar připomínající hrušku, ale nejdříve musím vyrůst. Mívám pak žlutozelenou barvu a spoustu drobných peciček.

Jasné, mě znáte, běžně používáte. Ale víte, jak se postupně vybarvuji?

Já jsem taky pěkně profláknutej:))

Já jsem těžká hádanka. Mé označení se skládá ze dvou slov, přičemž druhé je fruit. Když dozraji, mám žlutozelenou barvu.

Mě poznáte, že?

Já nejsem k jídlu. Já jsem zvláštnost. Obě mé fotky jsou ze stejného místa, je dobré je pořádně porovnat. Někdy můj název používají pro označení lidí, kteří v danou chvíli nejsou zcela OK. Jak se jmenuji?

Mě znáte. Rostu 6 měsíců, pak mé pruty odřežou, oškrábou horní část kůry a vrstvu pod ní, která má světle zelenou barvu, odloupnou. Pak jí suší 3 dny ve stínu, 2 dny na slunci. Někdy ji pomelou, častěji nechají v kusech, zabalí a pošlou do ČR, kde ji použijete do pití či pečení.

Jak se jmenuji, když marihuana nejsem? Pěstují mě na poli, či jako zde, na políčku.

Mě dávají do kosmetických přípravků, prý pomáhám proti stárnutí.

Já jsem také známé číslo. Používají mě do jídla a nebo když je bolí zuby.

Mě zase na nábytek.

Mě jedí. Srazí mě ze stromu, rozříznou a z bílé péřové hmoty vyjmou něco jako žluté až oranžové papričky, které jedí čerstvé nebo z nich připravují jídlo.

Když dozraji, jsem něco jako žlutá švestička. Rozloupnou jí a vykoukne Spiderman, hnědá téměř kulička (vzadu na novinách) potažená červenou nepravidelnou síťkou (v hliníkové misce). Jak vidět, síťku sundají a suší mě na slunci.