Maxihádanka - 2.díl
27. 7. 2010 • Autor Ivana Tošovská • Kategories Hádanky
Hela i Alex správně předpokládali, že zobrazené je součástí "historického kolektoru". Pojďme tedy do historie.
Gotické sklepy (foto 1), vybudované v rulovém podloží v hloubce 6-8m pod terénem, měly jednu podstatnou vadu, kterou bylo pronikání vody vsakem a její hromadění.. To samozřejmě vadilo vlastníkům, neboť sklepy budovali pro skladování potravin a drobné řemeslné dílny, například koželužské.
Počátkem 15.století byli do města pozvání horníci z Jihlavy, kteří dostali za úkol vybudovat odvodňovací systém sklepů zaústěný do vodního příkopu kolem městských hradeb. Za dnes zcela nepochopitelných podmínek, s minimálním nářadím a při světle svící, budovali horníci 100 let páteřní chodbu a nápojné chodby z jednotlivých sklepů, přičemž vytvořili systém dosahující délky 1400m. V nápojných chodbách vytvořili jímky na pitnou vodu, které současně sloužily, společně s úzkými prostupy do páteřní chodby, jako obrana proti zlodějům. Ze stejného důvodu nebylo podzemí nikdy zmapováno, stalo se tak až v minulém století, ale o tom později.
Podzemí sloužilo svému účelu pouhých 100 let, stejně dlouho, jak bylo budováno. Koncem 16.století dochází k renesanční přestavbě domů, jejichž součástí jsou nové sklepy přibližně o úroveň výš, než jsou sklepy gotické. Současně dochází k postupnému zasypávání vodního příkopu, voda již nemá kam odtékat a hromadí se ve sklepích.
Poslední velkou ranou pro podzemí byla povodeň v roce 19.., kdy došlo k úplnému zaplavení podzemních prostor. V následujících desetiletích se zavodněné podzemí začíná projevovat na statice domů, což vede k jeho záchraně, která začíná v roce 1993. O pár let později je velká část podzemí vyčištěna od vody a bahna a dílčím způsobem zpřístupněna.
Prohlídka je kapitola sama pro sebe. Nedoporučuji podcenit varování, jak se podařilo mně. Určitě není vhodná pro lidi trpící klaustrofobií, obezitou a omezenou pohyblivostí. Vybavení jsme obdrželi, holínky pod zadek, pláštěnky též a baterku. Lze absolvovat krátký okruh (20 minut) nebo dlouhý (hodina). Chodby jsou uzoučké, navíc s kanálky v ještě užší podlaze. Prohlídka probíhá i po kolenou, zadkem dopředu, v hlubokém předklonu s vytočenými rameny. Přestože jsem se praštila do hlavy a parádně si odřela koleno, nelituji. Pořadatelům patří velký dík, že se pustili do poměrně riskantního počinu. Průvodce na moji otázku, co by dělal, kdyby někdo zkolaboval, přičemž jsem popatřovala do ústí dvou uzoučkých chodeb, jen lakonicky odvětil: „To se tady děje každý rok a zatím jsme každého dostali ven, i když to někdy bylo složité!“.
Uklidněna touto informací prohlídku doporučuji, úžasný zážitek. Dlouhou, samozřejmě.
Nyní zbývá jen se zeptat. Kam vyrazit ze nevšedním podzemím?
Názory k článku