Bytový dům Obřany

Obřany jsou bývalá obec, dnes městská čtvrť a katastrální území o rozloze 527,61 ha, tvořící od 24. listopadu 1990 severní polovinu brněnské městské části Brno-Maloměřice a Obřany

Obřany se rozkládají na pravém břehu Svitavy a mají charakter větší vesnice s malým sídlištěm na konci zástavby. Osu čtvrti tvoří Fryčajova ulice, spojující Obřany jak se sousedními Maloměřicemi, tak i se sousední obcí Bílovice nad Svitavou. Východně od Fryčajovy ulice se na kopci nachází zdejší farní kostel sv. Václava. Na jihu Obřan se v těsné blízkosti mostu přes Svitavu nachází nepřehlédnutelná chátrající budova někdejší Obřanské textilní továrny, kterou do roku 1939 vlastnil podnikatel Adolf Essler.

Východně od zástavby Obřan se na vysoké ostrožně nad řekou Svitavou (na jejím pravém břehu) nachází pravěké hradiště. Ještě východněji, avšak na levé straně Svitavy, již v katastru obce Kanice, se nacházejí ruiny hradu Obřany.

Obřany sousedí v rámci Brna s těmito katastrálními územími: s Lesnou na západě, s Husovicemi na jihozápadě, s Maloměřicemi na jihu, a se Soběšicemi na severu. Dále pak sousedí s těmito obcemi: s Kanicemi na východě, a s Bílovicemi nad Svitavou na severu.

Celý text

Doprava

Dopravní spojení s ostatními částmi Brna zajišťuje Dopravní podnik města Brna prostřednictvím autobusové linky 75 a noční autobusové linky N94, které zajíždějí i do obce Bílovice nad Svitavou. Občané se také mohou dopravit tramvají č. 4, která staví u Obřanského mostu v sousedních Maloměřicích.

Školy

V městské části je Základní škola Hamry pro žáky 1.-9. tříd se školní družinou a jídelnou.

Mateřskou školu mohou děti navštěvovat buď na ulici Cihelní nebo na Proškově náměstí.

Sport, kultura a zábava

V městské části najdete několik hřišť – fotbalové, hřiště na košíkovou a rugbyové. Rugby klub Dragon Brno byl založen již v roce 1946 a od té doby byli 3 x mistři republiky. Najdete zde také mládežnické družstvo i družstvo žen. Můžete se také stát členem futsalového klubu.

Každoročně se zde pořádají tradiční svatováclavské hody, hasičské závody s účastí mužů i žen ze širokého okolí, zúčastnit se můžete Obřanského krosu – závodů v atletice, soutěžního aerobicu Master class či turnaje ve stolním tenise jednotlivců.

Na ulici Hlaváčova je kulturní dům, který je možné pronajmout pro různé sportovní nebo kulturní akce.

Působí zde Ř.k. farnost u kostela sv. Václava na ulici Kmochova. Farnost nabízí řadu kulturních akcí jako např. filmové kluby, společenství manželů, mladých anebo dětí, scholu Prstýnci a další. Funguje zde komorní smíšený pěvecký sbor Boni discipuli.

V Maloměřicích na Selské ulici č. 16 můžete navštívit knihovnu.

V roce 2011 byl založen Klub maminek a tatínků na mateřské/rodičovské dovolené Míša Kulička, který se v rámci pravidelných každotýdenních setkání věnuje pohybovým cvičením, zpívání, hraní i výtvarným aktivitám.

Ostatní

Na ulici Fračajova najdete pobočku České pošty, v Obřanech jsou dvě restaurace, je možné navštívit zahradní železnici. Městská část vydává pravidelně Zpravodaj, který informuje o aktuálním dění.

V uplynulém roce byla v Obřanech vybudována nová mateřská škola, chodníky a lávka přes řeku Svitavu.

Zajímavosti, tipy na výlet

Dominantou Obřan je Kostel svatého Václava na Kmochově ulici. Původní stavba je snad románská, dnešní stavba má středověké jádro pravděpodobně z počátku 14. století. První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1368. Během let 1643-1645 byl kostel poničen a prošel citlivou barokní rekonstrukcí, během které byla zvýšena klenba lodi a přistavena kaple Sv. Barbory.

Můžete se vypravit například podél řeky na pravěké hradiště Obřany, kolem myslivny lišky Bystroušky k Janáčkově studánce a dál do Těsnohlídkova údolí, k zřícenině Obřanského hradu či k vápencové skále Šumbera, opředené mnoha pověstmi. Pomník z vápencových balvanů připomíná, že zde bylo oblíbené místo básníka S. K. Neumanna. Západně od Bílovic nad Svitavou se nachází další zajímavá přírodní lokalita – lesnická naučná stezka. Severně od Bílovic, na zalesněném ostrohu nad silnicí z Útěchova do Adamova, kdysi stával gotický hrad Ronov; dnes už zbyla jen malá zřícenina.

K pramenu potoka Melatína se dostaneme po žluté turistické značce z Husovy ulice v Bílovicích, zvané Uličky. Procházením touto ulicí najdeme pamětní desku na domě č. 5, kde žil několik let básník a spisovatel S.K.Neuman a pamětní desku bratří Čapků, kteří jako studenti v domě č. 194 trávili několikeré prázdniny u své provdané sestry. Když projdeme lesem, vlhké louky na soutoku Soběšického potoka a Melatína dovolí naší fantazii vidět hladinu rybníka, který se zde nacházel před třemi stoletími. Na levé straně nově vybudované cesty nás značka upozorní na Konšelovu studánku, která nabízí čistou pramenitou vodu. O několik metrů dál byla vybudována nová studánka, věnovaná spisovateli a ctiteli přírody Jaromíru Tomečkovi. Žlutá značka nás dovede dál k pramenu Melatína.

Můžeme navštívit rozhlednu v Soběšicích přes na Panskou louku. Na Panské líše se zájemci mohou projet na koních. Další rozhlednou v blízkosti je rozhledna Alexandrovka, která se nachází cca 3 km od Babic nad Svitavou. Krásná příroda podél celé trasy a pohled z rozhledny vás určitě nezklame.

Cestou Vojanka po zelené turistické značce nabízíme výlet do Vranova, kde může být vaším cílem prohlídka zajímavé stavby kostela s kryptou a pohyblivým hrajícím betlémem. Výchozím místem z je Polanka. Cesta prochází pěkným místem zvaným "U luže" a pokračovat můžete do Útěchova.

V lokalitě Hády pod Národní přírodní rezervací Hádecká planinka byla v roce 2007 otevřena turistická cesta Šumbera pro zpřístupnění nových, dosud nepoznaných míst s výhledy na severní část města Brna. Délka této cesty je cca 4 km. Spojuje městskou část Brno-Maloměřice s cestou Resslovka (Červená), která v horní části ústí na silnici mezi Brnem a Ochozí u Brna. Další možnost výletu je pro zdatné turisty, která vede příkře ke zbytkům Obřanského hradu a místu zvanému Šumbera. Odtud se pokračuje na Kopaniny, kde se spojuje cesta Šumbera s Červenou cestou.

Studánka přátelství - mezi Lesnou a Soběšicemi odbočuje cesta žlutá turistická - do Obřan kolem Pánské líchy. Asi po 50 m odbočuje doprava cesta do Žlebu, ve kterém najdeme studánku Přatelství. Původně instalovaná bronzová deska s citátem Tomečka byla ukradena, nyní se její kopie nachází na Tomečkově studánce na palouku u Buku mezi Soběšicemi a Útěchovem. Studánka Přátelství byla znovu upravena v r. 1999.

Přírodní památka Velká Klajdovka - nachází se severozápadně od sídliště Líšeň. Území bylo jako chráněné vyhlášeno roku 1987 na ploše 10,6 hektaru. Jedná se o jihovýchodní svah vyvýšeniny Hády. Jedná se o jedinečný fragment výslunných stepních a lesostepních svahů s bohatým výskytem chráněných druhů. Mezi ně patří vápnomilné typy jako bělozářka větvitá, kamejka modronachová, ostřice Micheliho, trnovník akát, kakost krvavý, chrpa chlumní, hvězdnice chlumní. Překvapí nás modrásek, píďalky, okáč kostřavový, ještěrka, krutihlav nebo pěnice vlašská.

Za zmínku stojí také cyklostezka vedoucí po levém břehu řeky Svitavy mezi obcí Bílovice n.Sv. a Brnem, je součástí mezinárodního cyklokoridoru mezi Krakovem a Vídní nazvaného Jantarová stezka. Umístěna je na katastrálním území Maloměřice, Kanice a Bílovice n.Sv. Délka je 3 714 m, šířka 3 m, povrch asfaltový. Po cyklostezce se mohou pohybovat pěší turisté, cykloturisté, bruslaři na kolečkových bruslích.

Moravský kras - největší a nejlépe vyvinutá krasová oblast s nejširším spektrem krasových jevů v České republice. Nacházejí se zde všechny krasové útvary s výjimkou poljí. Moravský kras se vyznačuje poměrně malým počtem závrtů, přičemž ty jsou na jihu vyplněny jurskými, částečně zpevněnými písky a naopak na severu jsou zející. Hloubka závrtů je přibližně 10 až 20 m. Všeobecně je povrch Moravského krasu kryt reliktní terra rosou (crvenica) s příměsí spraše a čtvrtohorních zvětralin. Moravský kras leží v geomorfologickém celku Drahanská vrchovina a rozkládá se v severní oblasti Jihomoravského kraje. Téměř plochý povrch vápencového území je mírně ukloněn k jihu a odvodňován Punkvou, Křtinským potokem a Říčkou do Svitavy a Svratky. Je vyvinut v 3–6 km širokém a 25 km dlouhém pruhu devonských vápenců, který se táhne od obcí Líšeň a Maloměřice u Brna severním směrem ke Sloupu a Holštejnu. Na nejcennější části území byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Moravský kras. Celkový počet registrovaných jeskyní v Moravském krasu přesahuje 1600. Z nejznámějších jsou Punkevní jeskyně, Sloupsko-šošůvské jeskyně, Kateřinská jeskyně, Jeskyně Balcarka. Při návštěvě se také zastavte u Propasti Macocha, do které je možné nahlédnout shora z horního či dolního můstku nebo zdola při návštěvě Punkevních jeskyní. Její největší hloubka je 138,4 metrů.

Celý text