Životní prostředí - Lekce 4

17. 9. 2012 Autor Ivana Tošovská

Není zásluha třídit odpad, to je samozřejmost. Zásluha je vzniku odpadu předcházet!

Již několikrát jsem psala o životním prostředí a mé snaze ho šetřit. Až do omrzení, otrávení a znechucení stále všem kolem sebe opakuji, ba vnucuji zásady, které se snažím dodržovat. Pojďme si sáhnout do svědomí společně.

Doma

  • třídíme papír, plasty, sklo, tetrapaky, hliník, železo, textil, bio odpad, staré pečivo včetně drobků, skořápky od vajíček (tetička z České pro slepice);
  • mléko kupujeme převážně do skleněných lahví od krav z Vysočiny (Makro se postaralo o luxusní láhve i nosič pro 1-6 kousků), Pet lahve se musí otočit mnohokrát, když už u nás přistály, plastové tašky si nikde ani zadarmo nebereme, nosíme své síťovky a látkové tašky, sáčky od pečiva použijeme na svačiny a pak ještě k odnosu bio odpadu do kompostéru, pijeme vodu z kohoutku, pereme v kvalitních prášcích, kterých stačí troška. A zavařujeme a zamrazujeme naše domácí skvělé výpěstky (maliny, jahody, meruňky, broskve, protlaky, kečupy, leča, okurky, čalamády a další a další);
  • ve všech světlech máme úsporné žárovky a zářivky, kvalitní kotel s vysokou účinností, za radiátory clony, které brání pronikání tepla do zdi a vrací ho do místnosti, v zimě zatahujeme těžké závěsy přes okna, při nákupu nového spotřebiče hledáme A++++. Vypínáme spotřebiče ručně vypínačem, záchod má úsporné splachování, sprchujeme se tak, že se rychle namočíme, vypneme vodu, namydlíme se a opět rychle opláchneme. Mytí rukou v létě? Stačí studená voda;
  • nakupujeme nejen dle data spotřeby, složení, výrobce, ale také podle přiměřeného obalu. V restauraci mi zbytek jídla zabalí do alobalu (alespoň v té naší už zcela samozřejmě).

Práce

  • třídíme papír, plasty, sklo, tetrapaky, hliník, bio odpad – máme svůj kompostér, který já a Mirka dotujeme i domácím bio odpadem, staré pečivo (Renča pro koně), společně s námi pijete vodu z kohoutku obohacenou citrónem a námi vypěstovanou mátou a chutná vám. Obědy k nám vozí již dva roky v našich krabičkách na tisíc použití, neboť jsem zaměstnancům vyhrožovala, že pokud ještě jednou přivezou oběd v polystyrénové krabici, přestanu jim je platit. Papíry používáme oboustranně (s výjimkou toaletních).

A po tom všem se mi domů vloudí „ Dobrá chuť“. Uznejte, to byla rána. A ještě napíší, že se mám na jídlo v takové krabici těšit.

Co nedělám nebo dělám blbě:

  • jezdím autem (na kole neumím), zanechávám uhlíkovou stopu a kouřím. Taky si jednou za čas napustím vanu (pak v ní zas hodinu ležím, abych si tu rozmařilost obhájila). Možná ještě víte o jiných mých rezervách, tedy sem s nimi, zkusím se poučit, napravit.

A vy?

PS: Letos k eko počinům naší firmy přibyl stojan na kola (Katka a Pavel jezdí pravidelně a už ho začínáte využívat i Vy) a zmíněný kompostér.

Názory k článku

Ivo, to co popisuješ, to není život, to je řehole :-) Já mám jinou filosofii. Žiju si ledabyle, odpad netřídím, pytlíky plýtvám a petky vyhazuju, jen co dopiju. Ale zato po smrti si mě vezme anatomický ústav, nějak mě zlikviduje (věřím, že ekologicky) a tak se ušetří energie za pohřeb a kremačku. A to máte: Auta, rakev, zima v chlaďáku, kytky, stuhy, papírový kapesníčky, parte, urna, plyn... A tím se to srovná :-)

Martin

Já Tě jednou bacím věchtem. Tak dlouho na Tebe působím a nic! Vůbec žádný výsledek, jen teorie o ekologickém pohřbu. Doufám, že jsi pobavil nejen mě. Možná bys mohl dodat, že vodu máš ze studny (když není sucho), že jsi celý život přírodní člověk, že miluješ přírodu, jak tuší naši pravidelní čtenáři, prostě že nejsi ztracená existence. Chápu, to bylo moc velké přání:) Hezký večer všem.

Ivana Tošovská
Ivana Tošovská

Jak je to ve skutečnosti. Martin mi dnes dovezl dvě láhve !!! skleněné!!! plné báječného jablečného moštu. Z jeho jablek. A pak že je imunní k mým ekologickým názorům. Dar doprovodil slovy: "A všimni si, že je ve skle, Tobě ho v petkách dát nemůžu!" Díky za mošt, ve skle zvlášť. A vy?

Ivana Tošovská
Ivana Tošovská

Napište svůj názor

(nebude zveřejněný)

 

Zpět na přehled článků