Zase nám bijí děti
2. 6. 2009 • Autor Ivana Tošovská
a my se na to budeme dívat?
Včera jsem ve večerních hodinách pobíhala po městě a nemohl mi uniknout obrovský počet policistů městských i státních. Jedné dvojičky jsem se zeptala, zda se opět koná nějaký neonacistický sraz. Policistka mi odpověděla, že ne, že volební mítink ČSSD. Odvětila jsem, že obě strany mají mnoho společného. Myslíte si, že ne?
Zatímco nám zavírají kluky, kteří po agresivnímu Paroubkovi hodí pár vajec, příznivce ČSSD jako správný neonacista pěstí praští do obličeje kluka. Ochranka a příznivci ČSSD opakovaně slovně i fyzicky napadají své odpůrce způsobem, který soulad se zákonem nevykazuje. A neděje se nic.
Večer jsem spěchala, ale na Nám. Svobody jsem na pár minut zašla. Neumím odhadnout, zda bylo více příznivců či odpůrců. Já svoji část hned našla a stoupla si mezi ně a zažila znovu ten pocit jako před dvaceti lety a zvonila klíči a pískala.
Já nechci, aby mé děti tloukli na mítincích, technoparty ani jinde. Já nechci, aby mé děti zadlužili tak, že se z té břečky nedostanou ani moji vnuci či pravnuci. Já nechci, aby někdo zpochybňoval inteligenci těch dětí a mluvil o nich shovívavě, nadřazeně a urážlivě. Já nechci, aby v době krize někdo lhal mé mámě, že dostane 13. důchod, když sama ví, že na něj není a pokud by bylo, tak zase na vrub našich dětí. Já nechci podporovat příživníky, kteří nikdy pracovat nebudou a na své dluhy kašlou. Já nechci ostudu v zahraničí způsobenou vyslovením nedůvěry vládě, která předsedá EU. Já nechci, aby mě zastupovala Kateřina Brožová, která je nadanou herečkou v moc pěkné schránce, ale nic víc. Já nechci za premiéra člověka, který je posedlý mocí a jako místopředsedu vlády psychopata. A hlavně fakt nechci, aby tady vládli komunisté. Já to zažila.
A tak jsem cinkala a cinkala. Jen aby to bylo něco platné.
K volbám samozřejmě jdu.
Názory k článku