Voda, základ života

25. 8. 2018 Autor Ivana Tošovská

Dešťová voda nám může pomoci přežít toto století

Před lety jsem viděla dokumentární film o vodě. Velmi mě zaujala jedna jeho část, která byla natočena v jednom australském městě. Už nevím, jak se jmenovalo, ale záběry ukazovaly zcela vyprahlé město a muže, který vyprávěl, jak před deseti lety bylo město krásně zelené.  Zcela nezapomenutelný byl jeho povzdech: „Kdybychom tak měli zpátky těch deset let, tolik věcí se dalo udělat!“

A já se moc bojím, že už deset let nemáme, ale pár jich ještě pořád zbývá.

Není správné, jak se vláda, kraje, města, vodohospodáři, zemědělci, správci lesů k problematice vody a jejího nedostatku staví. Stále je voda na okraji jejich zájmu, pár výkřiků do tmy nic neřeší. Nemůžeme však všechno svalovat na ně, musíme především začít u sebe.

Jak? Letošní dlouhé sucho a extrémní vedra nás měly zavést k přemýšlení, jak se chováme. Brno má zatím stále dost vynikající podzemní  vody z  Březové,  kterou však čím dál víc doplňuje z Vírské přehrady. Moc se o tom nemluví, což je špatně.

A teď pokus sáhnout si do svědomí:

  • opravdu si musíme napustit vanu a nestačí nám rychlé osprchování?
  • skutečně potřebujeme vlastní bazén?
  • je pro nás tak nepostradatelný sytě zelený trávník? A když už jsme u trávníku, nebylo by lepší na zahradě vysadit pár ovocných stromů, využít výborné ovoce, stín stromů, čistější vzduch? Já vím, padá jim listí, které je nutné uklidit, ale je to tak velká obtíž?
  • ke stromům ještě pár slov. Napadlo nás v těch vedrech zalít strom před domem? Opět vím, je na veřejném prostranství a mnohokrát jsem slyšela, že to má udělat město, veřejná zeleň, kdokoliv jiný, jen ne já! Ale právě tento strom stíní naši fasádu a snižuje její teplotu o několik desítek stupňů a v těch vedrech nám pomáhá přežít! Buďme realisté, město všechno nestihne;
  • nenecháváme zcela zbytečně téct vodu při mytí nádobí, zubů a pod?
  • při stavbě nového domu máme dostatek peněz na garáže, předokenní žaluzie, klimatizace, bazény, tropická dřeva teras, ale neměli bychom mít také něco málo na rezervoár na dešťovou vodu pro zalévání zahrady a na dvojí rozvod vody pro splachování záchodů dešťovou vodou?
  • ostatně když jsme u záchodů, máme dvojí splachování a používáme ho? Víme, že jsou dnes keramické mísy, které mají tak hladký povrch, že na spláchnutí čehokoliv nám stačí dva litry vody?
  • je pro nás prioritou při nákupu nových spotřebičů jejich spotřeba vody?
  • musíme mít tolik zpevněných ploch? Nebylo by lepší, kde to jde, využít všelijaké zatravňovací tvárnice, které umožňují vsak vody?

 

Určitě jsem na mnohé zapomněla, třeba mě s dobrými nápady doplníte. Dobře vím, že je spousta z nás, která se k vodě chová s patřičným respektem.  A stejně tak nebude zrovna malá skupina těch, kteří mě pošlou do háje. Těm chci říct, že vše, co jsem výše napsala, jsem realizovala a dělám stále.

Moje počínání je kapkou v moři, ale je nás přes deset miliónů a to už je pořádných kapek. A také vím, že hlavní tíha řešení je na výše zmíněných vládách, krajích, městech, vodohospodářích, zemědělcích a správcích lesů. Ti musí začít rychle napravovat nešťastné zásahy v krajině, budovat nádrže, rybníky, osazovat plochy a ….

Myslím si, že Brno díky zatím poměrně kapacitním zdrojům pitné vody zaspává dobu. Ve středu však představilo první maličký počin. Prototyp hospodaření s dešťovou vodou v městské aglomeraci. Autorem je Next Institute ( na projektu se dále podíleli lidé z architektonického studia KOGAA, Veřejné zeleně města Brna, ConWe, Admas a samozřejmě také vedení města Brna), který vytvořil systém jímání dešťové vody, její čištění pomocí biofiltru, skladování ve sběrných nádobách, přečerpání do zásobní nádrže a následné využití  pro zalévání zeleně v květináčích kapénkovou metodou. Nápad výborný, bude fajn, když bude pokračovat. S jediným argumentem autorů nesouhlasím, a tím je, že dešťová voda ze střech není vhodná pro zalévání zeleně. Na rozdíl od komunikací a chodníků podle mého názoru je.  Pokud by se s mým názorem ztotožnilo více lidí, otevírá to lepší cestu k výstavbě nádrží bez filtrů (méně nákladnou a prostorově nenáročnější) a následné masivnější využívání dešťové vody pro zalévání zeleně v ulicích a parcích. Věřte mi, bude to třeba.

Fotografie CCP – City cell prototype, před obchodním domem Centrum na Kobližné a stavby v holandském městě Venlo, která ukazuje, jak systém funguje ve velkém.

 

Vojtěch Lekeš, jeden z autorůVenlo

Názory k článku

Zatím žádné názory.

Napište svůj názor

(nebude zveřejněný)

 

Zpět na přehled článků