Nový občanský zákoník - výpůjčka

Nový občanský zákoník mě opět okouzlil dalším termínem, a to „ nezuživatelnou věcí“.  A opět jsme u zák.č. 89/2012Sb. , tentokrát §2193-2200, čili u výpůjčky.

Hned úvodem si dovolím doporučit nikomu nic nepůjčovat, natož podle NOZ. Však čtěte.

Výpůjčka je smluvní akt, tedy potřebujete papír, na něm text a podpisy. Jste půjčitel, ten, komu půjčujete, je vypůjčitel. Půjčujete nezuživatelnou věc. Absolutně netuším, co to je. Půjčujete ji dočasně a zdarma.

Koukla jsem na web, abych nebyla za blbce a zde je vysvětlení - zuživatelné a nezuživatelné věci, u nichž odlišnost spočívá v tom, zda se užíváním spotřebovávají nebo pouze opotřebovávají. Příkladem věci zuživatelné je toaletní papír, příkladem věci nezuživatelné jaderná elektrárna nebo třeba bagr.

§ 2194 lze vyložit tak, že pokud už jste takový blázen, že někomu něco vypůjčujete, tak do smlouvy raději pořádně napište, jak má vypůjčitel věc užívat, jinak prý způsobem přiměřeným. Znáte jednotku přiměřenosti?  Já ano - jeden akorát, což by v případě potíží nemuselo stačit.

§ 2195 lze označit „ pro dobrotu na žebrotu“. Jednak nesmíte zatajit vadu věci, jinak zaplatíte škodu vzniklou vypůjčiteli. To chápu, avšak nevím, jak se bude dokazovat, že jste o vadě nevěděl, asi těžko.  Odst.2) stejného paragrafu vám ukládá poučit vypůjčitele, jak má věc užívat, není-li to obecně známo.  Ale víme,  co je a co není obecně známo? V každém případě, pokud tak neučiníte, opět nahrazujete případně vzniklou škodu.

§ 2196 připouští, že jste flink a do smlouvy o výpůjčce jste nechal uvést jen účel užívání nezuživatelné věci. Asi vás má chránit, protože ukládá vypůjčiteli, aby začal nezuživatelnou věc hned používat a co nejdřív vám ji vrátil.

§ 2197 říká, že vypůjčitel má právo vrátit věc předčasně, ale nesmí vám tím způsobit potíže (viz příspěvek výprosa). Je mi trošku záhadou, jak je definována předčasnost, když § 2196 připouští pouze smluvní ujednání o účelu výpůjčky, tedy termín výpůjčky není smluvně povinný.   

§ 2198 řeší předčasné vrácení. Nemůžete se domáhat předčasného vrácení, ale jak ho prokázat, když ve smlouvě termín vrácení být nemusí? Můžete se domáhat předčasného vrácení, pokud vypůjčitel užil nezuživatelnou věc v rozporu se smlouvou anebo pokud jste si to ve smlouvě vysloveně vymínili.

Další paragraf, tedy §2199 říká, že vypůjčitel hradí veškeré běžné náklady spojené s užíváním věci. To mi přijde logické. Ale pozor, v odst. 2) jsou mimořádné náklady. Pokud nastanou, může vám vypůjčitel věc předat, abyste je vynaložil sám. Pokud nechcete nebo na ně nemáte dostatečnou finanční rezervu, může je vynaložit vypůjčitel sám a náleží mu náhrada jako „nepřikázanému jednateli“. Nevíte, co to je? A máme tu § 3006. Vmísí-li se někdo do záležitostí jiné osoby, ač k tomu není oprávněn, jdou k jeho tíži následky z toho vzniklé. Ale máme ještě paragrafy následující, které praví, že v řadě případů náleží nepřikázanému jednateli náhrada účelně vynaložených nákladů, ač jste je vynaložit nechtěl.

Poslední paragraf výpůjčky oběma smluvním stranám ukládá maximální lhůtu 3 měsíce od vrácení věci na uplatnění práv ze smlouvy, jinak máte smolíka, pokud druhá strana má šikovného právníka a ten namítne opožděné uplatnění práva.

Miluji naprosto jednoduché, někdo by řekl stupidní, příklady. Mám pocit, že na nich se běžnému člověku vše lépe vysvětluje. Soudím podle sebe, hodně mi to pomáhá v situacích, kdy tápu.

Máte vrtačku a souseda. Vrtačku už jste dávno nepotřeboval. Soused koupil manželce obraz a ona zatoužila ho zavěsit. Soused za vámi zašel, zda byste mu svoji vrtačku nevypůjčil. Jste poučen, najal jste si právníka za bratru ….Kč/hodina. Právník připravil smlouvu o výpůjčce. Měla 5 stran bez přílohy a stejně jste měl obavy, zda je v ní vše, byť jste, jako její nedílnou součást, připojili návod k obsluze vrtačky. Soused říkal a ve smlouvě podepsal, že vám vrtačku vrátí týž večer, ihned po vyvrtání jedné díry.

To, co se dělo v bytě souseda, těžko popsat. Vrtačka v ruce souseda nešla vypnout, takže do mezibytové stěny udělala nejdříve otvor, který byl dostatečný k narušení vašeho soukromí,  aby následně ruce souseda opustila a rozmlátila starožitnou vázu po tchýni, zničila vánočně vyzdobený stůl a sousedově manželce narušila frizúru tak, že manželka připomínala Bruce Willise a vrtačka štětku na záchod.  

Dění v sousedním bytě vás nenechalo chladným (taky koho by nechalo), proto jste otvorem v mezibytové stěně  nahlédl na tu spoušť a na dotaz souseda, co s tím, jste jen odvětil: „Já nic!“. Zpitomělý soused zavolal havarijní službu, která vrtačku opravila za bratru 5 tisíc korun českých, když její pořizovací cena byla tisíc jediný.

Měl jste právníka, ale soused žalobu na soud podal včas, proto jste mohl zaplatit 5 tisíc korun na účelně vynaložené náklady na opravu vrtačky, náhradu škody za zatajení vady,  za starožitnou vázu, za zničený porcelánový servis. Za skalp sousedky platíte dodnes, holt trvalé následky se prodraží. Soused byl totiž na koni, vrtačku včas vrátil. Ach, málem bych zapomněla, také jste uhradil náklady spojené s vypracováním smlouvy o výpůjčce a právním zastoupením u soudu vaším i souseda.

Napsala jsem to v úvodu. Nebuďte pitomci, nic nikomu nevypůjčujteJ