Nový občanský zákoník

V loňském roce jsme přežili řadu školení v souvislosti s Novým občanským zákoníkem. Proč píši přežili? Velice často jsme totiž slyšeli, a to i v prosinci, že školitel neví, jak se v praxi tu ten, tu onen, paragraf bude uplatňovat. Teprve až soudní praxe ukáže. Některá ustanovení budou jasná tak do 15ti let. Vycházet se údajně bude z rozhodnutí našich soudů.

Nějak mi v různých komentářích právníků a advokátů chybí upozornění, že v našem státě precedent může, ale zdaleka nemusí být závazný pro rozhodování jiného soudu. Každý soud rozhoduje dle svého svědomí, znalostí nebo …., takže mě vážně zajímá, jak nám jasno vznikne.

Náš stát, který jako základní kámen Nového občanského zákoníku deklaruje větší svobodu v rozhodování a lepší ochranu slabších, jaksi zapomněl hned při zavádění NOZ lidi chránit právě před uplatňováním tohoto zákona. Proč si to myslím?

Ptala jsem se řady renomovaných právníků, notářů, advokátů, co budeme dělat po 1.1.2014. Nejčastější odpovědí mi bylo pokrčení ramen. A to je právě chyba, kterou státu vyčítám. Když ani odborníci, kteří nás mají zastupovat při zásadních životních situacích, neví, pak je to bída. Stát totiž nedal ani jim dostatek času k nastudování problematiky, neboť řada souvisejících předpisů byla uváděna v platnost ještě na sklonku loňského roku.

Obyčejný člověk je zavalen 3081 paragrafy, které mu prý poskytují větší svobodu. Já si myslím, že je to zatím spíše 3079 paragrafů nejistot. §3080 ruší 238 dosud platných obecně závazných právních předpisů a §3081 určuje účinnost od 1. ledna 2014. V těchto dvou už jasno je.