Miluji svoji zemi

Nejsem makroekonom, ba co víc, nejsem ani ekonom, přesto si dovedu spočítat, proč nás Evropská unie vzala pod svá křídla. Trhy, kam bude exportovat své přebytky, byly jistě jedním z hlavních důvodů. Pravidla EU jsou mnohdy tvárná jako plastelína. To, co jeden musí respektovat, druhý nemusí, neboť má výjimku.

Členské státy nesmí omezovat volný obchod a zvýhodňovat své výrobky. Vlády a veřejné organizace nemohou, ale my, obyčejní lidé, můžeme. A také už nenápadně začínáme, protože je nám jasné, že co vyrobíme a prodáme u nás, pomůže zase jen a jen nám. A to je dobře.

Foto 1 – samolepka na obyčejném stánku mě nadchla. Marně jsem se snažila ji někde koupit, zdroj jsem neobjevila.

Foto 2 – já, pamětník socialismu, ve kterém jsem měla pouze dvě možnosti vzít x nevzít jediný druh pečiva či mléka, začínám být v obchodech zoufalá. Nejen, že je tam spousta zboží, ale těch úkolů, které nyní mám. Jasně, nejdříve najít datum spotřeby, které je pokaždé umístěno jinde, často téměř neviditelné. Pak složení a „Éčka“. Málem bych zapomněla, ještě zemi původu. U potravin mé nakupování výrazně zrychlilo a zkvalitnilo nalezení značky jediné. Zatím jsem se nezklamala.

Foto 3 – všimněte si, co obchod na EDENu propaguje

Foto 4 – když hračku, tak dřevěnou, když pěknou, tak od Jiřího Jedličky, řezbáře z Březnice