Majáles

Před mnoha lety, kdy jsem studovala na silně komunistickém a vojenským režimem řízeném gymnáziu na Koněvově ulici (dnes Vídeňská), jsem již od března nacvičovala se všemi spolužáky pochod na 1.máje. Musel být na nás nádherný pohled, když asi tisícihlavý dav za řevu hesel: „My jsme mladá generace, naše heslo dobrá práce, hurá, hurá, hurá“, dupal s transparenty a třepetalkami na místě na malém dvoře školy. Nutno dodat, že před tribunami jsme prošli opět zarytě mlčky.

Vyslovit na takové škole požadavek: „Chtěli bychom Majáles!“ se rovnalo žádosti o ředitelskou důtku či přímo vyloučení ze školy. Jsem moc ráda, že časy se změnily a naše děti Majáles přijímají jako samozřejmost, na kterou se těší.

Studentská oslava přicházejícího jara a léta má mnoho podob, já pro vás zachytila pár ukázek z Majálesu, který letos prožívali naši Honzíci (Tošovský a Pavliš – jsou od školky spolužáci) na gymnáziu Terezy Novákové již jako terciáni. Prima až sekta připravuje program, septimáni a septimánky zázemí (za vydatné pomoci maminek včetně občerstvení) a oktaváni jsou již jen přihlížejícími hosty, čeká je matura. A diváci? Rodiče, babičky, kamarádi, někdo dojatý, někdo uchechtaný, já oboje. Příští rok některý z Majálesů určitě navštivte, bude to stát za to.