Koulelo se koulelo

Jste přesvědčeni, že všichni brňáci ví, proč jedním ze symbolů našeho města je kolo? Já ne, proto alespoň stručně převyprávím pověst, která se ke kolu vztahuje.

Za časů třicetileté války žil v Lednici kolářský mistr Jiří Birk. Jednoho večera zašel po práci do hospody na doušek vína. Po chvíli se do hospody začali trousit jeho sousedé – řemeslníci, až jich bylo mimo Birka dalších dvanáct.

Žena si umí představit, co následovalo. Chlapi popili, začali se vytahovat, kdo je lepší, kdo zručnější, každý velebil vlastní řemeslo. Birka dopálil  především kovář, který tvrdil, že nejvíce zručnosti je třeba právě u kovařiny. Padla sázka:. „Oč se vsadíte, sousedi, že udělám kolo k vozu za dvanáct hodin a ještě je dokutálím do Brna, než tam zavřou městské brány.“  Sousedé ochotně souhlasili a přesvědčeni, že Birk vyhrát nemůže, sázku uzavřeli.

Ještě před svítáním byl Birk v lese, vyhlédl si vhodný jilmový strom a s prvními paprsky slunce jej porazil. Kolo vyrobil šikovně, přesto slunce stálo již vysoko a vyrazil na dlouhou cestu do Brna. Když se blížil k městu, sotva pletl nohama, přesto Židovskou branou proběhl dříve, než se z Petrova ozvalo klekání. Na paměť jeho výkonu a vyhrané sázky zdobí radnici kolo dodnes.

Událost se stala v roce 1636. Po mnoha letech ji společnost Kudrna uchopila a letos již tradičně uspořádala „Koulení kola z Lednice do Brna“.  Tříčlenná družstva v sobotu koulela kola po trase Lednice, Pavlov, Strachotín, Vranovice, Židlochovice, Rahradice až k onomu původnímu kolu na Staré radnici v Brně, bratru 66,95km. Vždy jeden koulel a další dva překonávali vzdálenost na kole (povoleny byly i koloběžky), střídání pravidla neurčovala. Z pomůcek byla jedna dovolená, či přímo doporučená, rukavice na koulení.

Zbývá vítěz, kterým se v čase 4:14:38 stal Horizont Koula Novák Blansko se členy Zdeňkem Novákem, Robertem Šamonilem a Janem Macurou.

Ne, ještě není konec. Zbývá pochvala pro všechny. Výborný nápad pořadatelů, dobrá organizace a vysoké úsilí startujících 34 teamů.