Je to jen o nás

Dnešní ráno mi ozvláštnil korespondenční lístek, kterým byla moje máma vyzvána, aby se dostavila na FÚ a telefon z téhož úřadu, ve kterém mi neskutečně milá pracovnice sdělovala, že i se mnou je třeba dořešit daňové přiznání daně z nemovitých věcí. Současně mě ubezpečila, že skoro vše za mě udělala.

Již od víkendu jsem měla připravené podklady pro úhradu těchto daní a také poplatků za popelnice. I vyrazila jsem směr Šumavská. V bláhové naději, že popelnice vyřeším rychle, jsem nejdříve směřovala k pokladně MMB do 9.NP, jak mi poradil vrátný. Dlouhá fronta nebyla jen v přízemí. Rychlosti pracovnic se nedalo nic vytknout. Protože se odehrály některé změny, naivně jsem se domnívala, že na pokladně jen nahlásím, že tam už neplatím, tam naopak nově ano. Ne, ne, tak jednoduché to nebude, musíte nejdřív do vedlejší kanceláře.

Neochota pracovnice neznala mezí a i já přestala sršet optimismem, když mi předhodila dva formuláře pro odhlášení, dva pro přihlášení, všechny skoro stejné a plné údajů, které má MMB ve své databázi. Peskovala mě, že píši nečitelně, nevím, že vše je na webu a k nim vůbec nemusím chodit, který nájemce se přesně kdy odhlásil , že brblám, že stále opisuji své jméno, bydliště, r.č., telefon, e-mail. Vskutku mě nenapadlo, že nestačí na pokladně nahlásit, co chci zaplatit, že MMB nemá hromadný formulář, že vše mohu vyřešit přes web, to by mě tam fakt nikdo nedostal, že stejný MMB se nemůže podívat do své databáze trvalých pobytů, které eviduje, že? A navíc! Přece mi nebudou sdělovat, kdo v domě bydlí, když má nájemkyně, jejíž celé jméno, řekněme Světlana Máslová, jsem sdělila. Co kdyby tam byla jiná Světlana Máslová a ke mně vůbec nepatřila? Nakonec jsem se vším praštila, zkusím ten web a pokračovala do jiné budovy.

U výtahů byla skupinka lidí. Blízký u mě přijel. Nastoupily tři ženy, pak já, pak dva muži a nakonec starší paní. Jeden z mužů zjistil, že výtah je přetížen a někdo musí vystoupit. Jedna žena řekla, že asi poslední z nás. Ona starší paní děla, že ona to určitě nebude, že nevidí důvod, proč by měla jít po schodech, když má astma (jela jedno podlaží a nikdo ani nepípl, že by měla jít po schodech). Vystoupili oba muži. Ještě než se dveře zavřely, z výtahu, nevím proč, vylétla ona poslední žena se slovy: „Tak si naserte!“ Měla jsem pocit, že se svět zbláznil. Když jsem jako první vystupovala z výtahu, pronesla jsem: „Nevyužiji předchozího způsobu rozloučení, mnohem raději vám popřeji hezký den.“ Za mnou se ozval jen smích.

Ocitla jsem se ve 14.NP a později zjistila, že v jiném světě. Během chvilky s mnoha úsměvy, nesmírnou ochotou, lidskostí, vlídností a pochopením jsem vyřešila problém svůj a mámy. A asi i finančního úřadu s námi :) Chci tímto poděkovat paní Kopečkové a Srbové.

Jak jsem napsala, je to jen o nás.

PS: Zkusila jsem ten web a vřele doporučuji

http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-rozvoje-mesta/odbor-zivotniho-prostredi/oddeleni-spravy-poplatku-za-komunalni-odpad/mistni-poplatek-za-provoz-systemu-nakladani-s-komunalnim-odpadem/