Dobrý den

Můj muž říká, že mám skreslený pohled na život. Buď se potkávám s lidmi, kteří mají nemovitost nebo s těmi, kteří na ni mají peníze, resp. příjmy na hypotéku. A z toho, podle něj, vyplývá můj dojem vysoké životní úrovně u nás.

A tak jsem se 1.ledna 2013 zamyslela:

1/ velkou část silvestrovské noci a ještě i během následujícího večera poslouchám hukot rachejtlí. Žádný levný špás. Já ušetřila nejen svoji kapsu, ale i životní prostředí naprostou ignorací těchto zcela zbytných radostí;

2/ byla jsem nakupovat a žasla nad přeplněnými koši spolunakupujících. Především alkohol a mňamky, také sladké limonády a  vymyšlenosti všeho druhu. Jasně, jsou Vánoce, dopřejeme si. S mírně naplněným košem zeleninou a pečivem jsem si připadala jako exot. Jasně, i v mém nechyběla dvě šampáňa, také nejsem bez chyby;

3/ pokladní v supermarketu přebírala můj nákup rukama, jejichž umělé nehty musely stát také pár stokorun. Mám štěstí, moje mi rostou bez gelů a jednou za čas je upravím. Pravda, nejsou nalakované a vyzdobené kamínky, přesto se s nimi žít dá;

4/ dovolená, všichni ji máme rádi. Mylně jsem se domnívala, že mi vyjde vstříc s hodnověrnými údaji ČSÚ. Moc to nevyšlo. Kompletní data jsem našla jen za rok 2011.  Přesto jsou zajímavá. V roce 2011 vycestovalo na dovolenou do zahraničí 4,252.000 našich občanů. Další 2,104.000 neodolalo nabídce našich hotelů, mnoho jiných využilo své rekreační objekty nebo ubytování u rodiny. V prvním čtvrtletí 2012 odjelo na dovolenou do zahraničí 425 tis. lidí. Nechci se dotknout statistického úřadu, ale kamarádka s přáteli si koupila letenky od zahraniční letecké společnosti a na vlastní pěst 14 dnů poznávala Vietnam. Myslíte si, že statistika zahrnula i jejich skupinu? Já ne. Měla bych i jiné příklady ve statistice jistě nezobrazené;

5/ několik dnů báječného volna jsem využila k dlouhým procházkám v naprosté blízkosti Brna. Myslela jsem si, makléřka, že ho slušně znám. Neznám. A při nich jsem viděla cyklisty jezdící i v zimě a na ledu, na kterém já s bídou držela rovnováhu a důchodce vyšlapující s daleko větším přehledem než já. Žádná posilovna mnohých, žádné vstupné, pohyb a krásný vzduch jako bonus.

Pět příkladů dobré životní úrovně u nás, klidně přidejte další.

Když už jsme u cestování a poznávání. V zahraničí je běžné, že se i cizí lidé zdraví. Jasně že ne v přeplněných městech, ale jinde ano. Naprosto nechápou naši odtažitost, možná neschopnost komunikace. Snažila jsem se poučit a již dva roky zdravím všechny lidičky (no většinu, někdy se nepochopitelně cítím trapně), které potkávám kolem svého bydliště a firmy. Muže, ženy, obé klidně mladší. Na procházkách činím podobně. Reakce jsou různé, vždy ale následuje vlídná odpověď, někdy krátký rozhovor, někdy překvapení. Během svátků jsem pozdravila stovky lidí jako první, ke cti dvou mužů patří, že to byli oni, kdo pozdravili mě.

Pojďme tedy v roce 2013 hledat k sobě cestu třeba obyčejným pozdravem.

Dobrý den/dny v roce 2013, přeji vám všem.

Foto 1 - první z mužů, který mě pozdravil

Foto 2,3,4 - bylo překrásně a ve Svitavě se zrcadlilo

Názory k článku

V přírodě se lidi zdraví, to je běžné. Platí nepřímá úměra, čím méně lidí, tím více pozdravů. Děti ve vesnicích zdraví i cizince, to je moc milé. Myslím, že to není tam zlé, jak píšete. Souvislost bodu pět s životní úrovní jsem nepochopil, zato Vaši skromnost už chápu velmi dobře.

Honza • 7. 1. 2013

Honzo, vím, že na vesnici mají lidé k sobě blíž. Já žiji ve městě a vnímám to logicky především v prostředí, kde se vyskytuji nejčastěji. Bod 5 jsem napsala neobratně. Není nutné vyhazovat spoustu peněz za posilovny, kurty tenisové, badmintonové, squashové a vím já, co ještě. V Brně je snadné dostat se do lesa, je kolem nás. Užívám si ho stejně jako v létě přehradu, kterou tak 2-3x za týden chodím přeplavat. Snad dobrý nápad i pro Vás i pro jiné. A nic to nestojí. Hezký den všem

Ivana Tošovská • 9. 1. 2013