Dar seniorům

Prodej knížky pomalu ale jistě postupuje. V obálce se zase nasbírala hromádka stokorun a já začala pátrat po dobrém nápadu, kde maličkostí potěšit. Tentokrát jsem dar chtěla věnovat seniorům.

Olga Fišlová je neuvěřitelně vzácný člověk. Těžce si vydělává na živobytí, přesto nejednu korunu věnuje potřebným. Jednou mi vyprávěla, že chodí každý týden do penzionu pro důchodce, neboť nemá tolik peněz, aby i jim mohla pomoci finančním darem.  V penzionu je dobrovolníkem, který si se seniory popovídá, pomůže s krátkou procházkou po chodbě a podobně.  Logicky jsem se jí tedy zeptala, zda nemůžeme maličkostí vypomoci tam.

Olinka neváhala, vše domluvila a mezi svátky se mnou předávala v dílně penzionu na Štefánikově ulici č.54 (patří pod Kociánku) přehrávač, který bude sloužit při muzikoterapii – hrozný název, že? Pan David Dáňa, který je s Olinkou na druhém snímku, mě okouzlil svým milým a lidským přístupem k babičkám (správně klientkám), které právě dlely v dílně, i vyprávěním o životě lidí v penziónu.

Snad mi všichni odpustí formu a lehký tón:

• pan Dáňa vede zájmové akce seniorů v dílně většinou dopoledne, odpoledne odchází na lůžkovou část, kde je většina z šedesáti klientů penzionu a věnuje se jejich péči individuálně na lůžku;
• muzikoterapii mají ve středu ve 14 hodin a pouští se hlavně velmi oblíbená dechovka (veselá), občas vážná hudba, čtení bible,… Muži přijdou pouze na dechovku, jinak je pan Dáňa k účasti nepřemluví;
• starší lidé mají tendenci aktivity odmítat. Personál penzionu je nesmí k ničemu nutit, proto pan Dáňa volí formu nalákání - bude kávička se sušenkouJ, což mu vyčítá rehabilitační sestra, která může slíbit jen námahu a bolest. Přestože mi Olinka vyčinila, že jsem pár drobnostmi naplnila košík (prý to nejde rozdělit, kam a komu se to dá?), ukázalo se, že jsou vítané. Čaj a káva nechyběly;
• v dílnách mají materiálu dost na pletení, šití, koberečky a další aktivity. Snad ani nechybí slušné vybavení penzionu jako celku. Co však chybí, jsou dobrovolníci jako Olinka a pak třeba pár maličkost pro mlsné jazýčky;
• mě jako kuřáka zaujalo, že mají kuřárnu. Představte si, že si uvědomili, že týrat někoho ve vysokém věku zákazy kouření, je zbytečné. Pan Dáňa mi však předání krabičky cigaret nedovolil. „Ve všem je podporuji, jen v kouření ne. Pokud mají chuť, mají vlastní peníze a kuřivo si mohou koupit.“ Měl pravdu, kterou jsem respektovala;
• ještě povzdechnutí nad umístěním budovy na frekventované křižovatce. Teď v zimě to tolik nevadí, ale v létě musí být smogu, prachu a hluku na pokojích nad míru. A senioři v nich tráví 24 hodin denně.

Máte-li chuť pomoci, budu ráda. Poděkování patří všem, kteří koupí knížky dar seniorům umožnili.

Názory k článku

Ráda bych Vám poděkovala za průběžné informace, komu přispíváte z prodeje Vaší úžasné knížky.Jsem ráda, že jste udělali radost seniorům, protože ty naše moderní, mladá a akční společnost moc nebere. Moc si vážím lidí, kteří pomáhají potřebným - ne tím, že na ně vrhají lítostivé pohledy, ale tím, že je vtáhnout zpět do života.

Inka • 4. 1. 2011

Poděkování patří především Ince, která postupnou koupí asi 13 kusů Realitky i tento dar umožnila. Výtisky zahltila všechny své známé. Inko, patří Ti můj velký dík. A hezký večer všem

Ivana Tošovská • 4. 1. 2011