Bunkry

Ve třicátých letech minulého století začíná houstnout atmosféra v Evropě. Adolf Hitler se nezadržitelně žene za mocí a vládou nad světem.

Československá republika si uvědomuje reálné nebezpečí, které jí hrozí ze strany Německa a začíná budovat opevnění své jižní a západní hranice. Opevnění představuje poměrně hustá síť bunkrů, jejichž výstavba je zahájena v roce 1936 a masivně pokračuje především v roce 1938.

Bunkry (lehké opevnění) byly od sebe vzdáleny 50 až 150 metrů, aby se při obraně mohly vzájemně podporovat a chránit. Výstavba jednoho bunkru trvala přibližně 14 dnů. Síla železobetonových stěn byla 80cm, síla stopu 60cm. Bunkry měly odolat dělostřeleckým granátům do ráže 100mm.

Bunkr byl určen pro 7 vojáků, z toho 2 střelci z kulometů, 2 nabíječi, 2 pozorovatelé z periskopu, vážně obdoba vybavení ponorek a 1 voják obsluhující ventilátor odsávající zplodiny ze střelby.

Vstup do bunkru je mřížovými vrátky chráněnými vchodovou střílnou (na obranu sloužil voják s pistolí), pancéřovými dveřmi se vchází do pravé střelecké místnosti vybavené lehkým kulometem, následuje chodbička do levé střelecké místnosti, ve které je těžký kulomet. Zásoba střeliva v počtu 10.000 nábojů postačovala na dva dny intenzivní obrany.

Běžné zázemí pro vojáky (strážní oddíly) vytvářely chaty určené pro 41 osob, z toho pro 32 vojínů, 8 poddůstojníků a 1 důstojníka. Konstrukce chaty nebyla žádný zázrak. Na betonové podezdívce byla dřevěná konstrukce se sedlovou střechou pokrytou lepenkou. Chata se skládala  z několika místností, skladiště, strážnice, místnosti pro velitele, světnice pro mužstvo, kuchyně a spíže, poblíž se nacházely latríny.  

Jak všichni víme, bunkry nikdy neposloužily účelu, pro který byly s takovým nadšením budovány. Byť atmosféra ve společnosti a zápal vojáků mohl znamenat úspěch v obraně hranic Československé republiky, díky rozhodnutí vlády (podlehla nátlaku velmocí) byla mobilizace zrušena a vojáci posláni do svých domovů. Jistě nejen já, ale i mnoho historiků a občanů si klade otázku, jak by se situace v Evropě vyvíjela, kdyby tehdy zbrojařská velmoc, jakou naše republika ve 30.letech minulého století jistě byla, svoje hranice bránila. Připravena byla dobře.

Foto 1 - bunkr, foto 2 - střelecká místnost, všimněte si v levém rohu nahoře otvoru, kterým se měly vyhazovat granáty v případě, že by se nepřítel přes veškerou obranu přiblížil, foto 3 - periskop, foto 4 - pozůstatek chaty pro strážní oddíly