Bobr evropský

Bobr evropský, zcela vyhubený z volné přírody na našem území, se vrátil. I když se stále jedná o kriticky ohrožený druh, dobrou zprávou je, že se díky ochráncům přírody jeho stavy postupně zvyšují.

Bobr evropský je býložravec, který si pochutnává především na lýku a větvičkách topolů a vrb, nepohrdne však ani ovocnými stromy, jídelníček si klidně doplní na kukuřičném či řepovém poli. Musím se zmínit o jeho šikovnosti při uchovávání čerstvé potravy, kterou si ukládá do ledničky/mrazničky ve vodě, často pod ledem. V okamžiku, kdy dostane hlad, jako báječný plavec a potápěč jen zamíří k místu, kam si potravu uschoval a konzumuje ji téměř čerstvou. I když se stravuje vysloveně zdravě, dosahuje váhy až 30kg.

Život bobra evropského se odehrává v rodinách, které si staví obydlí v hrázích, na našem území i v norách ve vyšších jílovitých březích. Březost samiček je 107 dnů, mláďata se rodí v počtu 2 až 5 kusů a s rodiči a sourozenci žijí ještě 2 roky.

Bobr evropský je známý svojí překrásnou kožešinou černohnědé barvy, pozornost si však zaslouží i jeho pátý prst, který mu umožňuje, podobně jako nám či lidoopům,  šikovně zacházet s pokácenými dřevinami při stavbě vodních hrází a hradů. Svými až 1,5 cm dlouhými zuby zvládne složit strom s průměrem kmene až 70cm, většinou však preferuje slabší dřeviny.

V úvodu jsem se zmínila, že se vrátil na naše území. Jeho stopy byly nejdříve objeveny na řece Jihlavě, dnes je nejvíce rozšířen v povodí řek Labe, Odry, Moravy a Dyje, kde jsem pro vás zaznamenala jeho stopy. Bobra osobně jsem nepotkala, ve dne odpočívá, aktivní je v noci, to zase spím já.