Volby

Blíží se volby. Já vím, že vaší pozornosti neunikly. Nešlo jinak. Usměvavé, zamračené či šklebící se tváře na nás koukají z novin a billboardů, televize je plná diskuzí.

K volbám chodím pravidelně, byť k senátním se mi moc nechce, připadá mi nadbytečný. Nic s ním však neudělám, aby se senát zrušil sám, tomu nevěří ani největší najivové, natož já – pragmatik. Tedy chodím k volbám a nesu stejně jako ostatní odpovědnost za to, kam naše země směřuje.

Letošní kampaň svojí negací a agresivitou předčila má veškerá očekávání. Chceme po dětech, aby se chovaly slušně ve škole ke svým učitelům a spolužákům, aby doma respektovaly své rodiče, a dáváme jim takový příklad!?

S blížícím se termínem voleb jsem si položila otázku, koho volit. Přečetla jsem si některé volební programy, poměrně dlouze jsem studovala výsledky studijních voleb, neboť názory dnešní mládeže jsou naší budoucností, vyslechla několik televizních debat. Výsledek?

Komunisty já tedy rozhodně ne. Já to zažila.

ČSSD s Paroubkem v čele a psychopatem Rathem v jeho závěsu? ČSSD sebrala trošku rozumu a druhého jmenovaného mírně odsunula z veřejných vystoupení. Asi ví proč. Rath je členem již třetí strany, památný je jeho výrok: „Stávka, která musí pacienty bolet.“ V čem jsou oba stejní je narcismus, obrovská touha po moci a arogance. Rozhodně ne. Vadí mi jimi deklarované rozdávání, na které není, vadí mi, že vědomě lžou, protože pokud by vyhráli, měli by šetřit stejně jako každý jiný. Prostě nechci, aby se z naší země stalo Řecko.

Levici ne, koukněme na střed. Zelení u mě propadli, neboť bio paliva zatížila naši kapsu a životní prostředí též, pomohli svržení vlády v době předsednictví EU a jejich další nápady byly víceméně problematické.

Za střed je nutné považovat i KDU – ČSL, alespoň proto, že jsou jako korouhvička, dosud nechyběli v žádné vládě pravicové ani levicové.

Věci veřejné jsou novum, o kterém nikdo nic neví. Radek John, dosud výborný investigativní novinář mě vysloveně zklamal tajením dvojího života po několik let. Když umí muž takto podvádět své nejbližší, co pak učiní nám, voličům.

TOP 09 je a není novinkou. Řadu představitelů známe z jiných stran, především ty v čele. Protože u mládeže drtivě vyhráli, prohlédla jsem si jejich program detailně. Jeden bod, který se týká všech, kteří budou prodávat nemovitosti, si zaslouží speciální příspěvek. Miroslav Kalousek, šedá eminence strany, má za sebou pestrou politickou minulost. Především na ministerstvu obrany a jako ministr financí. Jeho báječný odhad vývoje státních financí v době krize mi potvrdil vysokou odbornost tohoto člověka.

ODS s novým lídrem Petrem Nečasem byl určitě dobrý tah, byť těsně před volbami. Jeho snaha rozmetat kmotry a vrcholné členy ODS, kteří kmotrům pomohli a stále pomáhají, je chvályhodná, jen se bojím (poté, co jsem si přečetla, koho nově přizval ke spolupráci), že na startovní čáře již čekají kmotři noví, hladoví. A Petr Načas na mě nepůsobí jako člověk, který ustojí boj z chobotnicí.

Co s tím? Každý podle svého.

Mám ráda pozitivní závěry. Že vás žádný nenapadá? Ale ano, jeden je.

Náš pan prezident a nový kardinál našli po mnoha letech společnou notu ve věci katedrály Sv. Víta a podepsali, že je nás všech. Hezké ne? Já to celou dobu cítila stejně.

Názory k článku

Milá Ivo, tak jsi udělala moc dobrý politický rozbor a máš dilema jako já i jako spousta mých známých a klientů. Koho volit? No, každopádně, až tě přestanou bavit nemovitosti, doporučíme tě jako novinářku:-) Pěkný den, Jana Š.

Jana š. • 26. 5. 2010

Ze všech stran poslouchám, že volby dopadly, jak nejlépe mohly. I já to tak cítím. Volání po změně se naší společnosti podařilo opět slušným, leč důrazným způsobem. Jen aby se dobrá předsevzetí a plány nestaly chymérou, jako mnohokrát předtím. Hezký den všem.

Ivana Tošovská • 1. 6. 2010