Cyklisté verzus
13. 7. 2015 • Autor Ivana Tošovská • Kategories Brno a okolí
Trošku s nadsázkou, trošku vážně o cyklistech, autech, Brně a nás všech - s Jindřiškou do České republiky
Někteří z vás po mě chtějí pokračování knížky, jiným chybí úvahy či články na blogu. Přiznám se, že jsem se mírně uchýlila k facebooku, který je o fotce/kách a krátkém textu, tedy rychlý. A v dnešní splašené době je pro mě pohodlný, co si budeme vykládat. Jsou však prázdniny, tak proč zase jeden nezkusit.
Pořídila jsem Jindřišku, což je super elektro tříkolka. K mým ekologickým snahám dobře padne. Já celoživotní necyklista! Na kole jsem se, ač to zní pro všechny dost divně, nikdy nenaučila jezdit. Můj táta mi po smrtelném úrazu syna sousedů řekl, že mi rozseká zadek, pokud někdy sednu na kolo. A jemu se dalo věřit. Prodal i kolo připravené pro mě na půdě jako vánoční dárek. Zkusila jsem poprvé kolo ve třiceti, což jasně znamená, že jsem se na něm jen trápila a nikdy ho nezvládla. Ono naopak pevně oponovalo vše, co já v úmyslu rozhodně neměla.
Doba přináší mnohé vymoženosti a mě oslovila elekto tříkolka. Byla by řešením – je! Zatím na ní jezdím jen já, kolegové vzdorují, ale to se poddá. A jak jsem tak na ni ujela už 500km, zdá se mi, že se s vámi chci rozdělit o zkušenosti nově nabyté. Nabyté navíc necyklistou.
Rada první pro všechny
sedněte na kolo a ujeďte po Brně 200km. Ne po těch třech „stezkách“, které tu s nesmírnou bídou máme, ale po silnici. Tak, jak jsme každý občas chodcem, až poté řidičem motorových vozidel, tak je jistě fajn zkusit i kolo. Pomůže to vzájemnému pochopení a toleranci.
Rady druhé pro řidiče:
- okraje vozovek jsou plné kanálů výškově nesouvisejících s úrovní vozovky, je nutné je objet. I vlastní okraje vozovek jsou často poškozené, propadlé, plné děr. I ty je třeba na kole objet. Je tedy celkem nesmyslné nadávat cyklistovi, že najednou vybočil. Měl dvě možnosti. Nabít si hubu nebo vyzkoušet vaši předvídavost s nástrahami vozovky. Ale vy jste předvídaví byli a předjížděli jste ho velkým obloukem. Máte za jedna;
- na semaforu za vámi stojí cyklista. Čeká na červenou stejně jako vy. Měli byste sledovat provoz i za sebou, abyste při zběsilém rozjezdu toho chudáka neudusili smradem z vašeho, jen tak tak technickou prohlídkou prošlého, vozu;
- Jindřiška má zpětné zrcátko, což většina kol nemá. Proto cyklisté, když se chtějí podívat za sebe, často lehce, někdy i těžce, vybočí vlevo. Očekávali jste? Pak máte opět výbornou;
- dnes na kole zkouší jezdit více lidí, než řekněme před dvěma a více lety. Někteří jsou nejistí. Počítáte s tím?
- opravdu musíte cyklistu předjíždět v nepřehledné zatáčce či za každou cenu se vejít mezi cyklistu a protijedoucí auto? Zničí vás těch pár vteřin pomalé jízdy? Ne? Pak už nevím, jakou lepší známku vám dát.
- zkuste si ten kopec sami, zjistíte, že rychleji to nejde. Ani troubení nepomůže!
Rady třetí pro cyklisty:
- smiřte se s tím, že jste těmi slabšími na silnici – zatím!
- vyndejte si sluchátka z uší, abyste alespoň trošku mohli sledovat cvrkot kolem sebe nejen očima;
- fakt nejezděte dva až tři vedle sebe, řidiče to právem štve;
- poděkujte rukou nebo úsměvem těm, kteří vám dají přednost, přestože nemuseli. Udělají to příště zas!
Rady čtvrté pro Brno
- postavte cyklostezky a postavte jich moc a pořádně. Když umí jiná města čerpat dotace EU na cyklostezky, proč to kruci zase neumí Brno!!! To, co máme v Brně je výsměch. Páni radní, vydejte se na stezku do Bílovic a dál, k Olympii, do Bystrce. Uvidíte přeplněnost samu. A to je skoro vše, co v Brně máme, protože hrbatou Botanickou s nesčíslně přerušeními nelze počítat a pár kousků kolem Královopolské apod. by vám mělo být hamba zmiňovat, protože jsou to opravdu jen kousky. Dožijeme se stezky kolem přehrady nebo jen pár předražených záchodů?;
- řešte stojany na kola, je jich tak málo, že vlastně ani nejsou;
- řešte přechody chodník komunikace, pomůžete nejen cyklistům, ale i imobilním občanům;
- řešte už kruci něco. Fotbalový stadion, zimní stadion, opravu plaveckého bazénu za Lužánkami, prodloužení šaliny, opravu komunikací v řádech měsíců, ne let a další a další, což ze mě nějak vytrysklo.
Závěr
Moje zkušenosti s řidiči aut jsou zatím víc než dobré, za což jim patří můj nevýslovný dík. Snažím se jim nezavazet přespříliš, ale ne vždy to jde. Všichni bychom si měli uvědomit, že každý na kole, tříkolce, koloběžce je tím, kdo nesedí v autě, které naši dopravní situaci a vzduchu jistě neprospívá. A každá sportovní aktivita je tou lepší variantou našeho trošku usezeného života. Co myslíte?
Budu ráda, když přidáte vlastní postřehy a zkušenosti. Pokud jste dočetli až sem, pak jste hrdinové a zasloužíte jedničku s hvězdičkou. Přihlaste se, ráda vám ji dám :)
Názory k článku