Česká pošta, s.p.

Nedá mi to nevyjádřit se k praxi České pošty, konkrétně její pobočky v Brně Králově Poli na Mojmírově náměstí, kde jsem příležitostným zákazníkem.

Nejdřív je dobře si uvědomit, že Česká pošta, s.p. je státní podnik provozující poštovní služby na území České republiky.

Ale zpět ke konkrétní pobočce, se kterou mám jen velmi problematické zkušenosti. Pobočka je již řadu let v nové budově, kde má i větší prostory než na Husitské. Řeklo by se, že služby budou komfortní nejen pro zaměstnance, ale i pro nás, zákazníky. A tady začínají první potíže. Umístění na Mojmírově náměstí je nešťastné. Pošta je daleko pro většinu obyvatel Králova Pole, nevede k ní MHD, prudký kopec ulice Kollárova je obtížný především pro seniory, nedostatek parkovacích míst pro řadu dalších občanů.  

Za poslední měsíce jsem tu několikrát byla. Překvapil mě dav lidí již ve vstupní části domu mimo prostory pošty, další ve vlastní hale. Otevřeno je jen pár okének. Z těch pár okének zákazníky přijímají zase jen některá, protože za jinými sedí pracovníci, kteří něco razítku, přebírají, telefonují, vzájemně diskutují, jedí, česají se.

Stoje uprostřed haly pozoruji ten cvrkot necvrkot, odevzdanost zákazníků, bohorovný klid zaměstnanců. Narvaná hala? Narvaný prostor před ní? Průměrný věk návštěvníků jistě přes šedesát? No a co?

Starší paní přistupuje k okénku, přijímá důchod. A pak to začíná. „Nechtěla byste los?“ „Ne, děkuji.“ „Mám tady výhodné spoření, přilepšila byste si k důchodu.“ „Ne, děkuji.“ „Stačilo by 500Kč měsíčně!“ „Ne, opravdu nechci, děkuji.“ „Mohla bych vám nabídnout výhodné podmínky pro vedení vašeho účtu.“ „Ne, opravdu nic nechci, děkuji.“ „Nezvážila byste přece jen to spoření? Peníze by vám v budoucnu pomohly!“ „ Ne, nic nechci, nemám 500Kč měsíčně, nezbylo by mi na jídlo a léky, vyjdu jen tak tak!“ Načež se pracovnice odvrátí a dále nekomunikuje. Má štěstí, jinak jsem situaci řešila už já, paní mi bylo upřímně líto.

Dnes mi moje máma popisovala velmi podobný příběh na stejné poště. Je jí 81 let, má dceru, která ji dobrou radou vždy vyzbrojí a ona jí naštěstí naslouchá. Ale kdyby ne? Ne každý senior má dceru nebo syna.

Zkusili to i na mě, nabídky jsem omezila na minimum, umím si poradit. Ale jiní?

Řešíme šmejdy, kteří zneužívají důchodce, ale nějak přehlížíme praxi státního podniku, který vlastně funguje stejně. Uvědomujeme si to vůbec? Není čas na tuto praxi upozornit a zabránit jí? Ochránit slabé, bezmocné? Není nejvyšší čas změnit způsob odměňování zaměstnanců České pošty, s.p., pro které je důležitou součástí platu odměna za prodej produktů mimo poštovní služby? Není vhodné najít způsob, který by je vedl k rychlému vyřízení poštovních služeb a ničeho víc?