Vila Stiassni

….. je asi mnohem známější pod označením „vládní vila“. Poslední z trojice nejvýznamnějších brněnských vil.  Byla dlouhá léta běžnému člověku nedostupná, v posledních letech výjimečně přístupná a dnes je v rekonstrukci, která snad skončí v půlce roku příštího, byť dokončena měla být letos.

Vila vznikla, jak všichni víme, podle návrhu Ernsta Wiesnera. Stejný architekt měl navrhovat vilu Tugendhat, ale paní Greta byla natolik okouzlena Ludwigem Miesem van der Rohe, že od záměru realizovat svoji stavbu podle návrhu  Ernsta Wiesnera odstoupila.  Nikoliv však paní Hermine Stiassni, která se až tolik pro zcela moderní typ stavby nenadchla. Přesto vila Stiassni má významný prvek  funkcionalismu, kterým je monolitický skelet. Konečný výsledek je však zcela jiný, odpovídající představám rodiny Stiassni.

Kdo vlastně byli? Alfred Stiassni byl jedním ze tří synů Josefa, vlastníka textilní továrny na Přízové (Vlněna). Jeho žena Hermine, byla dcerou severočeského  uhlobarona Jacoba Weinmanna a byla tedy, podobně jako Greta, tou movitější. Asi je na místě zmínit, že obě dámy byly přítelkyněmi, které se pravidelně setkávaly. Alfred a Hermine měli jedinou dceru Susanne, která jako jedináček trpěla nedostatkem kontaktu s vrstevníky. Společnost jí dělala dcera zahradníka bydlící v samostatné stavbě vedle vily, která je dnes jedinou žijící osobou, která může vyprávět příběh vily Stiassni z vlastní prožité zkušenosti. Ve věku 84 let je mimo jiné cenným zdrojem informací pro rekonstrukci vily, neboť neexistuje téměř žádná dokumentace o vile, odborníci čerpají z několika fotografií a fragmentů dokumentací.

Vila je umístěna v zahradě o velikosti 3 ha. Architekt Wiesner využil pozemek, tehdy na naprosté periferii města, pro vytvoření zahrady svojí výsadbou navazující na přilehlý les a následně pro skutečně neopakovatelný park, v jehož části vytvořil i prostor pro užitkovou zahradu a skleníky, ve kterých paní Hermine pěstovala orchideje. Péči o zahradu se věnovalo neskutečných 14 zahradníků.

Vila je umístěna na západním okraji pozemku, má přibližně tvar písmene L. Vstupů do vily bylo několik. Hlavní, pro personál, pro blízkou rodinu a pro obyvatele. V jejím přízemí byly reprezentační místnosti, jídelna, kuchyň, pokoje pro hosty. Přístup do druhého podlaží zajišťovaly dvě schodiště, jednoramenné a hlavní, druhé pro personál typicky funkcionalistické se světlíkem (luxfery budou očištěny a zachovány). Ve druhém podlaží měl každý ze členů rodiny svůj pokoj, šatnu velikosti prostorného pokoje a koupelnu, Susannina herna sousedila s pokojem guvernantky. Susanniny místnosti byly obklopeny terasou s výhledem do zahrady. Vybavení druhého podlaží bylo barevně přizpůsobeno každému členu rodiny, když v případě Susanne převládala barva bílá. Za zmínku jistě stojí i ribstol Alfreda v jeho koupelně, který se dochoval a bude i v budoucnu tuto místnost ozvláštňovat. Ve druhém podlaží je i snídaňová jídelna, ke komfortu užívání slouží původní výtah, který je rovněž rekonstruován a bude sloužit i nadále pro příležitostné akce. Za zmínku stojí jistě i navazující terasa, ze které je výhled do příjezdového atria a na samostatnou stavbu pro personál s garážemi. A také výrazná úprava zimní zahrady na JV straně 1.NP, kde již došlo k demontáži původních a poměrně nevkusných prosklených stěn. Krytý prostor tak bude přímo propojen se zahradou.

Veškeré dochované interiérové prvky budou vráceny zpět. Část je typicky rozkradena, část se však podařilo zachránit. Ve vile by se měla objevit i rozsáhlá knihovna, jejíž základ je již vytvořen.

Zahrada projde obnovou, některé stromy budou muset být vykáceny, jiné ošetřeny. Úpravu čeká příjezdovou cestu i hlavní promenádu v zahradě.  Bazén, který byl vždy součástí zahrady, je postaven od základu nově, neboť původní nelze rekonstruovat (původní betonová konstrukce byla natřena, bazén napuštěn, zjištěna netěsnost, obetonován a natřen, zjištěna netěsnost, z bazénu málem vznikla jedna plavecká dráha). Ač se zdají dnešní obklady barevně bláznivé, kopírují původní provedení, které naštěstí nedoplňují moderní přepady apod.

I po rekonstrukci najdete na fasádě stopy po přísavníku pětiprstém, který fasády z velké části pokrýval a především na podzim okouzloval svými barvami.  Drobné hnědé tečky nelze odstranit, když naštěstí jsou jeho jediným negativním projevem.

Co ještě zbývá? Možná výčet významných návštěvníků. Údajně jím byl i Fidel Castro, který daroval vile po své návštěvě zelené a růžové mramory pro obklady některých koupelen, které ve vile najdete i po její rekonstrukci. Také snad Nikita Chruščov, který žádné mramory nedaroval. Týden řídil chod republiky z této vily i Eduard Beneš, a to v květnu 1945.

Je mnoho neznámého kolem vily Stiassni, každé věrohodné doplnění je vítáno.

Mým průvodcem a zdrojem mnoha zajímavých informací byla paní Ing. Arch. Vlasta Loutocká, které chci tímto poděkovat za nepopsatelný zážitek.